Článek 34 – Oblast působnosti opatření zesílené hloubkové kontroly

1.   V případech uvedených v článcích 29, 30, 31 a 36 až 46, jakož i v jiných případech spojených s vyšším rizikem, které povinné osoby identifikují podle čl. 20 odst. 2 druhého pododstavce, uplatní povinné osoby opatření zesílené hloubkové kontroly s cílem tato rizika odpovídajícím způsobem řídit a zmírnit.

2.   Povinné osoby prověří původ a místo určení finančních prostředků figurujících v transakcích a účel všech transakcí, které splňují alespoň jednu z těchto podmínek:

a)

transakce je složité povahy;

b)

jedná se o neobvykle velkou transakci;

c)

transakce je prováděna neobvyklým způsobem;

d)

transakce nemá zjevný ekonomický nebo zákonný účel.

3.   S výjimkou případů, na které se vztahuje oddíl 2 této kapitoly, povinné osoby při posuzování rizik praní peněz a financování terorismu, která představuje obchodní vztah nebo příležitostná transakce, zohlední alespoň faktory potenciálního vyššího rizika uvedené v příloze III a obecné pokyny, které AMLA přijme podle článku 32, jakož i veškeré další ukazatele vyššího rizika jako jsou oznámení vydaná finanční zpravodajskou jednotkou a závěry posouzení rizik v rámci celého podniku podle článku 10.

4.   S výjimkou případů, na které se vztahuje oddíl 2 této kapitoly, uplatní povinné osoby v případech vyššího rizika, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, opatření zesílené hloubkové kontroly přiměřená zjištěným vyšším rizikům, která mohou zahrnovat následující opatření:

a)

získání dalších informací o klientovi a o skutečných majitelích;

b)

získání dalších informací o zamýšlené povaze obchodního vztahu;

c)

získání dalších informací o zdroji finančních prostředků a zdroji jmění klienta a skutečných majitelů;

d)

získání informace o důvodech zamýšlených nebo provedených transakcí a jejich souladu s obchodním vztahem;

e)

získání souhlasu od vrcholného vedení ohledně navázání nebo pokračování obchodního vztahu;

f)

zesílené sledování obchodního vztahu zvýšením počtu a častějším prováděním kontrol a výběrem vzorku transakcí, které vyžadují bližší posouzení;

g)

vyžadování, aby první platba byla provedena prostřednictvím účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce, na kterou se vztahují standardy hloubkové kontroly klienta, jež nejsou méně přísné než standardy stanovené v tomto nařízení.

5.   Pokud obchodní vztah, u něhož bylo identifikováno vyšší riziko, zahrnuje nakládání s aktivy ve výši alespoň 5 000 000 EUR, nebo ekvivalentní částky v národní či cizí měně, prostřednictvím individualizovaných služeb pro klienta, který celkově drží alespoň 50 000 000 EUR, nebo ekvivalentní částku v národní či cizí měně, ať už se jedná o finanční nebo investiční jmění či nemovitosti nebo o jejich kombinaci, s výjimkou soukromého bydlení tohoto klienta, uplatní úvěrové instituce a finanční instituce a poskytovatelé svěřenských služeb a služeb pro obchodní společnosti kromě jakéhokoli opatření zesílené hloubkové kontroly podle odstavce 4 tato opatření zesílené hloubkové kontroly klienta:

a)

zvláštní opatření, včetně postupů ke zmírnění rizik spojených s individualizovanými službami a produktů nabízených tomuto klientovi;

b)

získání dalších informací o zdroji finančních prostředků tohoto klienta;

c)

předcházení střetům zájmů a jejich řešení mezi tímto klientem a vrcholným vedením nebo zaměstnanci dotčené povinné osoby, kteří vykonávají úkoly související s dodržováním povinností této povinné osoby ve vztahu k tomuto klientovi.

Do 10. července 2027 vydá AMLA obecné pokyny týkající se opatření, která mají přijmout úvěrové instituce a finanční instituce a poskytovatelé svěřenských služeb nebo služeb pro obchodní společnosti s cílem zjistit, zda klient drží aktiva ve výši alespoň 50 000 000 EUR, nebo ekvivalentní částky v národní či cizí měně, ve finančním nebo investičním jmění nebo nemovitostech, a jak tuto hodnotu určit.

6.   S výjimkou případů, na které se vztahuje oddíl 2 této kapitoly, v případech, kdy členské státy identifikují případy vyššího rizika podle článku 8 směrnice (EU) 2024/1640, a to i prostřednictvím výsledků odvětvového posouzení rizik provedeného členskými státy, mohou požadovat, aby povinné osoby uplatnily opatření zesílené hloubkové kontroly, a případně tato opatření specifikovat. Členské státy oznámí Komisi a orgánu AMLA svá rozhodnutí ukládající zesílenou hloubkovou kontrolu povinným osobám usazeným na jejich území do jednoho měsíce od jejich přijetí spolu s odůvodněním rizik praní peněz a financování terorismu, na nichž je takové rozhodnutí založeno.

Pokud rizika identifikovaná členskými státy podle prvního pododstavce pravděpodobně pochází z oblastí mimo Unii a mohou ovlivnit její finanční systém, zváží AMLA na žádost Komise nebo z vlastního podnětu aktualizaci obecných pokynů přijatých podle článku 32.

7.   Komisi přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 85 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud identifikuje další případy vyššího rizika, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, které mají dopad na Unii jako celek, a opatření zesílené hloubkové kontroly, která mají povinné osoby v těchto případech uplatňovat, s přihlédnutím k oznámením členských států podle odst. 6 prvního pododstavce tohoto článku.

8.   Opatření zesílené hloubkové kontroly se automaticky neuplatňují na pobočky nebo dceřiné společnosti povinných osob usazených v Unii, jež se nacházejí ve třetích zemích uvedených v článcích 29, 30 a 31, jestliže tyto pobočky nebo dceřiné společnosti plně dodržují strategie, postupy a kontroly na úrovni skupiny podle článku 17.

Přejít nahoru