Článek 31 – Identifikace třetích zemí, které představují konkrétní a vážnou hrozbu pro finanční systém Unie

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 85 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení tím, že se identifikují třetí země, u nichž ve výjimečných případech považuje za nezbytné zmírnit konkrétní a vážnou hrozbu pro finanční systém Unie a řádné fungování vnitřního trhu, kterou tyto třetí země představují a kterou nelze zmírnit podle článků 29 a 30.

2.   Komise při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 1 zohlední zejména tato kritéria:

a)

právní a institucionální rámec dané třetí země pro boj proti praní peněz a financování terorismu, především:

i)

kriminalizaci praní peněz a financování terorismu,

ii)

opatření týkající se hloubkové kontroly klienta,

iii)

požadavky týkající se vedení záznamů,

iv)

požadavky na oznamování podezřelých transakcí,

v)

dostupnost přesných a včasných informací o skutečných majitelích právnických osob a právních uspořádání pro příslušné orgány;

b)

pravomoci a postupy příslušných orgánů dané třetí země pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu, včetně náležitě účinných, přiměřených a odrazujících sankcí, jakož i postupy dané třetí země při spolupráci a výměně informací s příslušnými orgány členských států;

c)

účinnost systému dané třetí země pro boj proti praní peněz a financování terorismu při řešení rizik v této oblasti.

3.   Pro účely stanovení úrovně hrozby uvedené v odstavci 1 může Komise požádat AMLA, aby přijal stanovisko zaměřené na posouzení konkrétního dopadu na integritu finančního systému Unie vzhledem k úrovni hrozby, kterou třetí země představuje.

4.   Pokud AMLA zjistí, že konkrétní a vážnou hrozbu pro finanční systém Unie představuje jiná třetí země než země identifikovaná podle článků 29 a 30, může Komisi předložit stanovisko, v němž uvede hrozbu, kterou zjistil, a důvod, proč se domnívá, že by Komise měla danou třetí zemi identifikovat podle odstavce 1.

Pokud se Komise rozhodne danou třetí zemi uvedenou v prvním pododstavci neidentifikovat, poskytne orgánu AMLA odůvodnění.

5.   Komise při vypracování aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 1 zohlední zejména příslušná hodnocení, posouzení nebo zprávy, které vypracovaly mezinárodní organizace a tvůrci standardů v oblasti předcházení praní peněz a boje proti financování terorismu.

6.   Pokud zjištěná konkrétní a vážná hrozba ze strany dotčené třetí země představuje závažný strategický nedostatek, použije se čl. 29 odst. 4 a akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 1 tohoto článku určí konkrétní protiopatření uvedená v čl. 29 odst. 5.

7.   Pokud zjištěná konkrétní a vážná hrozba ze strany dotčené třetí země představuje nedostatek v oblasti dodržování předpisů, akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 1 určí z opatření uvedených v čl. 34 odst. 4 konkrétní opatření zesílené hloubkové kontroly, která mají povinné osoby uplatnit ke zmírnění rizik souvisejících s obchodními vztahy nebo příležitostnými transakcemi zahrnujícími fyzické nebo právnické osoby z uvedené třetí země.

8.   Komise pravidelně přezkoumává akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1, aby zajistila, že protiopatření uvedená v odstavci 6 a opatření zesílené hloubkové kontroly uvedená v odstavci 7 zohlední změny v rámci dané třetí země pro boj proti praní peněz a financování terorismu a jsou přiměřená a odpovídají rizikům.

9.   Komise může stanovit prostřednictvím prováděcího aktu metodiku pro identifikaci třetích zemí podle tohoto článku. Tento prováděcí akt stanoví zejména:

a)

způsob posuzování kritérií v odstavci 2;

b)

proces interakce s posuzovanou třetí zemí;

c)

proces, jak se mají do identifikace třetích zemí, které představují konkrétní a vážnou hrozbu pro finanční systém Unie, zapojit členské státy a AMLA.

Prováděcí akt uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímá přezkumným postupem uvedeným v čl. 86 odst. 2.

Přejít nahoru