AMLR | Art. 22 – Identifikace a ověření totožnosti klientů…

1. S výjimkou případů s nižším rizikem, na které se vztahují opatření podle oddílu 3, a bez ohledu na použití dodatečných opatření v případech s vyšším rizikem podle oddílu 4, povinné osoby získají za účelem identifikace klienta, jakékoli osoby, která prohlašuje, že jedná jménem klienta, a fyzických osob, jejichž jménem nebo v jejichž prospěch je transakce nebo činnost prováděna, alespoň tyto informace:

v případě fyzické osoby:

i)	všechna jména a příjmení,

ii)	místo a úplné datum narození,

iii)	státní příslušnost nebo státní příslušnosti, případně status osoby bez státní příslušnosti a status uprchlíka nebo doplňkové ochrany, a případně národní identifikační číslo,

iv)	obvyklé místo bydliště nebo, pokud neexistuje žádná stálá adresa bydliště s oprávněným pobytem v Unii, poštovní adresu, na které lze fyzickou osobu zastihnout, a pokud je to možné, dostupné daňové identifikační číslo;

v případě právnických osob:

i)	právní formu a název právnické osoby,

ii)	adresu sídla nebo ústředí, a pokud se liší, hlavní místo podnikání a zemi vzniku,

iii)	jména právních zástupců právnické osoby a případně registrační číslo, daňové identifikační číslo a identifikační kód právnické osoby, jsou-li k dispozici,

iv)	jména osob, které drží podíly nebo zastávají pozici člena řídícího orgánu jakožto pověřenci, včetně odkazu na skutečnost, že jsou v pozici pověřených společníků nebo pověřených členů řídícího orgánu;

v případě svěřenského správce výslovně zřízeného svěřenského fondu nebo osoby zastávající rovnocenné postavení v podobném právním uspořádání:

i)	základní informace o právním uspořádání; pokud však jde o aktiva držená v právním uspořádání nebo jeho prostřednictvím spravovaná, identifikují se pouze aktiva, která mají být spravována v souvislosti s obchodním vztahem nebo příležitostnou transakcí,

ii)

adresu bydliště svěřenského správce nebo svěřenských správců nebo osoby či osob zastávajících rovnocenné postavení v podobném právním uspořádání, a pokud se liší, místo, odkud jsou výslovně zřízený svěřenský fond nebo podobné právní uspořádání spravovány, pravomoci upravovat a zavazovat právní uspořádání, jakož i daňové identifikační číslo a identifikační kód právnické osoby, jsou-li k dispozici;

v případě jiných organizací, které mají podle vnitrostátního práva způsobilost k právním úkonům:

i)	název, adresu sídla nebo rovnocennou adresu,

ii)	jména osob zmocněných k zastupování organizace a případně právní formu, daňové identifikační číslo, registrační číslo, identifikační kód právnické osoby a zakladatelské listiny nebo rovnocenné dokumenty.

2. Pro účely identifikace skutečného majitele právnické osoby nebo právního uspořádání shromažďují povinné osoby informace uvedené v čl. 62 odst. 1 druhém pododstavci písm. a).

Pokud po vyčerpání všech možných identifikačních prostředků nejsou žádné fyzické osoby identifikovány jako skuteční majitelé nebo pokud existují pochybnosti o tom, že identifikované osoby jsou skutečnými majiteli, zaznamenají povinné osoby, že nebyl identifikován žádný skutečný majitel, a identifikují všechny fyzické osoby, které v právnické osobě zastávají pozice osob ve vrcholném vedení, a ověří jejich totožnost.

Může-li provedení ověření totožnosti podle druhého pododstavce upozornit klienta na to, že povinná osoba má pochybnosti o skutečném majiteli právnické osoby, zdrží se povinná osoba ověření totožnosti osob ve vrcholném vedení a místo toho zaznamená kroky podniknuté ke zjištění totožnosti skutečných majitelů a osob ve vrcholném vedení. Povinné osoby vedou záznamy o přijatých opatřeních a také o potížích, se kterými se během procesu identifikace setkaly, které vedly k identifikaci osoby zastávající pozici ve vrcholném vedení.

3. Úvěrové instituce a finanční instituce získají informace pro identifikaci a ověření totožnosti fyzických nebo právnických osob pomocí jakéhokoli virtuálního IBAN, který vydají, a souvisejícího bankovního nebo platebního účtu.

Úvěrová instituce nebo finanční instituce spravující bankovní nebo platební účet, na který virtuální IBAN vydaný jinou úvěrovou institucí nebo finanční institucí přesměrovává platby, zajistí, aby od instituce vydávající virtuální IBAN mohla neprodleně získat informace umožňující identifikaci a ověření totožnosti fyzické osoby, která tento virtuální IBAN používá, nejpozději však do pěti pracovních dnů ode dne, kdy o tyto informace požádala.

4. V případě obmyšlených svěřenských fondů nebo podobných právnických osob či uspořádání, kteří jsou určeni na základě určitých vlastností nebo příslušnosti k určité kategorii, získá povinná osoba o obmyšleném dostatek informací, aby se ujistila, že bude schopna zjistit jeho totožnost v okamžiku výplaty nebo v okamžiku, kdy obmyšlený uplatní svá nabytá práva.

5. V případě diskrečních svěřenských fondů získá povinná osoba informace o potenciálních obmyšlených a výchozích příjemcích dostatečné k tomu, aby byla schopna zjistit totožnost obmyšleného v okamžiku výkonu diskreční pravomoci ze strany svěřenských správců nebo v okamžiku, kdy se výchozí příjemci z důvodu, že svěřenští správci neuplatnili svou diskreční pravomoc, stanou obmyšlenými.

6. Povinné osoby získají informace, dokumenty a údaje nezbytné k ověření totožnosti klienta a jakékoli osoby, která prohlašuje, že jedná jeho jménem, a to jedním z těchto způsobů:

a)	předložením dokladu totožnosti, cestovního pasu nebo rovnocenného dokladu a případně získáním informací ze spolehlivých a nezávislých zdrojů, ať už přímo přístupných, nebo poskytnutých klientem;

b)	použitím prostředků elektronické identifikace, které splňují požadavky nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o „značnou“ nebo „vysokou“ úroveň záruky, a příslušných kvalifikovaných služeb vytvářejících důvěru stanovených v uvedeném nařízení.

7. Povinné osoby ověří totožnost skutečného majitele a případně osob, jejichž jménem nebo v jejichž prospěch je transakce nebo činnost prováděna, a to jedním z těchto způsobů:

a)	v souladu s odstavcem 6;

b)	přijetím přiměřených opatření k získání nezbytných informací, dokumentů a údajů od klienta nebo z jiných spolehlivých zdrojů, včetně jiných veřejných registrů než centrálních registrů.

Povinné osoby určí rozsah informací, které je třeba využít, s ohledem na rizika, jež příležitostná transakce nebo obchodní vztah a skutečný majitel představují, včetně rizik spojených s vlastnickou strukturou.

Kromě ověření prostředky uvedenými v prvním pododstavci tohoto odstavce ověří povinné osoby informace o skutečných majitelích nahlížením do centrálních registrů.